Chorobná žárlivost – Když láska přeroste v posedlost

Žárlit je lidské. Občas ji zažije téměř každý. Co když se z chvilkového pocitu vyklubou neodbytné myšlenky na zradu a mysl zatemní stín chorobné žárlivosti? Vítejte na odvrácené straně lásky, která může změnit ráj v peklo. To totiž patologická žárlivost dokáže. Kdy je žárlivost za hranou a kdy je ještě přijatelná? Kde jsou její příčiny? Provedeme vás labyrintem emocionální poruchy a prozradíme zda je možné s tímto démonem bojovat.

Extrémní žárlivost: Tichý zabiják vztahů a sebevědomí

Žárlivost. Sladko-hořká emoce, která dokáže okořenit vztah i z něj udělat peklo. V malých dávkách může být žárlivost lichotivým znamením lásky a oddanosti. Ale když se vymkne kontrole, stává se z ní nebezpečná bestie, která ničí všechno v cestě.

Proč je chorobná žárlivost nebezpečná?

• Podkopává důvěru – Žádný vztah se neobejde bez důvěry. A žárlivost ji ničí jako kyselina. Neustálé podezřívání, kontrolování a vyzvídání dusí partnera a nutí ho zpochybňovat vaše city.
• Živí démony – Žárlivost je krmena nízkým sebevědomím a nejistotou. Člověk zmítaný žárlivostí se neustále srovnává s druhými a cítí se méněcenný. To ho vhání do bludného kruhu negativních myšlenek a propadům zoufalství.
• Otevírá dveře manipulaci a zneužívání – Žárlivost dělá z člověka snadnou oběť. Manipulativní partner snadno obrátí žárlivost ve svůj prospěch a donutí oběť k poslušnosti a izolaci od přátel a rodiny.
• Může vyústit v násilí – V extrémních případech žárlivost vede k agresi a násilí. Žárlivý jedinec se v návalu emocí neovládne a ublíží sobě nebo svému okolí.

Kdo žárlí víc? Muži nebo ženy?

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Různé studie a průzkumy přinášejí na ženské i mužské žárlení protichůdné výsledky. Většinou se však ukazuje, že ženy jsou náchylnější k emocionální žárlivosti, která se projevuje pocity hněvu, smutku a strachu z opuštění. Muži naproti tomu častěji prožívají sexuální žárlivost, která souvisí s hrozbou nevěry a ohrožením jejich mužnosti.

Jak může žárlivost vypadat?

Opakem žárlivosti je důvěra. Kde vládne, nemá žárlivost místo.

Karin a Petr byli spolu pár let po svatbě šťastní. Po narození dcery se Karin proměnila v žárlivou fůrii. Nebylo to jen občasné podezřívání, ale opravdová posedlost. Když Petr přišel domů později než obvykle, Karin ho obvinila, že má milenku. Když si Petr na chvíli odskočil na telefonát do práce, Karin mu prohledala kapsy a zkontrolovala e-maily. Dokonce si najala soukromého detektiva, aby měla přehled o tom, kde je. Vrcholem bylo, když Petrovi na firemním večírku ztropila Karin scénu před všemi kolegy jen proto, že se podle ní moc dlouho díval na servírku. To byla poslední kapka, která donutila Petra k rozhodnutí od své ženy udejít, což krátce na to udělal.

Také Jana má se žárlivostí nepěknou zkušenost. „Můj první manžel byl chorobně žárlivý, počítal mi i minuty v obchodě. Když se mu v noci zdálo, o tom, že když byl v práci, já se doma pelešila s milencem, vzal si o přestávce volno, aby mě zkontroloval. Nakonec jsme se rozvedli proto, že mi zahýbal on.“

Představte si, že váš kamarád se vždycky strašně vytočí, když se jeho přítelkyně baví v obchodě třeba s prodavačem. Vzal si do hlavy ,že ho podvádí, i když ve skutečnosti se nic takového neděje. Občasná žárlivost, která nevybočuje se dá přejít. Pokud má však žárlivec v hlavě pouze myšlenky na to, jak ho druhý zcela určitě podvádí, je přímo posedlý žárlivostí a začne partnerovi svými scénami ničit život, nastává problém. Jak poznat jestli máte vy, nebo vaše drahá polovička se žárlením problém?

Emocionální příznaky chorobného žárlení

• Neustálé obavy z nevěry partnera
• Nutkavá potřeba kontrolovat a sledovat partnera
• Pocit hněvu, vzteku a úzkosti, když je partner mimo vás
• Nízká sebeúcta a pocity neadekvátnosti
• Strach ze samoty a opuštění

Chování patalogického žárlivce

• Sledování partnera, prohledávání jeho věcí a kontrolování jeho telefonu
• Vyžadování neustálého ujišťování o lásce a věrnosti
• Izolování partnera od přátel a rodiny
• Vyhrožování, vydírání a násilné chování
• Snaha ovládat partnerovy finance a aktivity

Ne každý, kdo zažívá žárlivost, trpí chorobnou žárlivostí. Pokud se u vás vyskytuje pouze několik z výše uvedených příznaků a nejsou příliš závažné, může se jednat o normální žárlivost, která je součástí zdravého vztahu. Jestli je vám to i tak proti srsti, máte šanci žárlivost porazit, i když cesta ven ze zajetí žárlivosti nebude snadná. S odhodláním a snahou to však dokážete.

Jak se liší žárlivost během let

Prožívání žárlivosti se v průběhu života mění s věkem a životními zkušenostmi. V mládí, typicky mezi 20. a 30. rokem života, se žárlivost zaměřuje především na romantické partnery a soupeře v lásce. Je silně ovlivněna hormonálními změnami, nejistotou ohledně identity a touhou po potvrzení atraktivity. Projevuje se impulzivněji a emocionálněji, s výskytem scén, hádek, podezírání a kontroly. Nízká sebeúcta, strach ze ztráty lásky, minulé negativní zkušenosti a srovnávání s vrstevníky patří mezi hlavní příčiny.

S přibývajícím věkem se žárlivost stává méně pulzivní a více promyšlenou. Člověk se snaží nejdříve analyzovat situaci a odlišit oprávněné obavy od iracionálních myšlenek. Zaměřuje se na různé aspekty života, včetně kariéry, zdraví a rodinných vztahů. Mohou se objevovat pocity lítosti, smutku a úzkosti. Krize středního věku, obavy ze stárnutí, ztráta kontroly nad životem a změny v partnerském životě patří mezi faktory, které žárlivost v tomto věku ovlivňují.

Táňa se v padesáti letech musela vyrovnat s těžkou životní zkouškou. Nevěrný manžel ji postavil před nelehké dilema – zničit kvůli zradě rodinu, nebo odpustit pro dobro dětí? Ve dvaceti opustila Táňa tehdejšího přítele jen proto, že si na diskotéce zatancoval s jinou ženou. Dodnes si pamatuje, jak mu slibovala si, že mu to nikdy neodpustí. Už však zjistila, že svět není černobílý a že odpuštění a ochota pokračovat ve vztahu i přes obrovské zklamání nemusí být známkou slabosti. Svému manželovi nakonec odpustila, ale ještě dlouho potom musela bojovat se svou žárlivostí.

I čtyřicetiletá Monika vypráví jak musela zkousnout zradu. „Byla jsem žárlivá, ale tak normálně. Pak se staly věci, přes které jsem si myslela, že se přes ně nepřenesu. Manžel se vyspal v opilosti se svou kolegyní. Přenesla jsem se přes to, protože jsem se nechtěla rozvádět. Rozebrali jsme situaci, proč se to stalo, vyjasnili si, co pro sebe znamenáme. Trvalo mi dlouho, než jsem to rozdýchala a odpustila, ale potom mě i to moje žárlení přešlo. Není na to recept. Je to v každém z nás, jak si to v hlavě nastaví.„

Jak se zbavit chorobné žárlivosti

• Uvědomte si kořeny – Prvním krokem je pochopit, odkud žárlivost pramení. Je to nízká sebeúcta? Minulé zkušenosti? Nebo strach ze samoty? Vědomí příčiny vám pomůže najít řešení.
• Zvyšujte si sebevědomí – První pomoc najdete v článku Jak budovat sebevědomí.
• Komunikujte – Otevřená a upřímná komunikace s partnerem je klíčová. Sdílejte své pocity a obavy bez obav z odsouzení. Najděte společně způsoby, jak posílit důvěru a budovat zdravější vztah.
• Vyhledejte odbornou pomoc – Pokud se vám nedaří žárlivost zvládat sami, nebojte se vyhledat pomoc psychologa. Ten vám pomůže prozkoumat hlubší příčiny žárlivosti a naučí vás zdravé mechanismy zvládání emocí.

Pamatujte, že žárlivost není známkou lásky, ale spíše projevem nejistoty a strachu. Nebojte se požádat o pomoc dříve než vám přeroste přes hlavu a zničí vám vztah. Zasloužíte si lásku a štěstí bez žárlivosti.

Ilustrační obrázek: zdroj Pixabay.com